Chlor v domácím bazénu – dobrý pomocník nebo toxický vrah?
Následující text volně navazuje na jeden z předchozích článků o chlornanu sodném, jeho použití při úpravě pitné i bazénové vody, správné aplikaci a působení chloru ve formě chlornanu ve vodě obecně. Vzhledem k tomu, že okolo chlorových sloučenin v pitné či bazénové vodě existuje nejen mezi uživateli domácích bazénů mnoho nepřesných dohadů a předsudků, často podporovaných agresivní reklamou prodejců, toužících prodat své produkty na bázi jiných aktivních složek, vracíme se k tématu a mimo chlornanu sodného se tentokrát zaměříme i na další přípravky bazénové chemie na bázi aktivního chloru.
Na úvod mi dovolte začít otázkou – co je vlastně jed? Krátká prostá otázka vybízí k jednoduché a jasné odpovědi, ale bohužel není snadné odpovědět komplexně. Jiná je právní definice jedu, odlišné vyjádření používají toxikologové. Pro naše účely bude ale dostačující vrátit se o několik století zpět a použít definici kontroverzního filosofa a lékaře 16. století Paracelsa: „Každá látka je jed, záleží na množství“. Jednou z prvních informací, které se na přednáškách z toxikologie dozvíte, je fakt, že dávka chloridu sodného, tedy běžné kuchyňské soli, o hmotnosti cca 250 g, Vás při požití spolehlivě zabije. Každý má doma kuchyňskou sůl – je to jed nebo oblíbené dochucovadlo? Ano, správně – záleží na dávce.
Oklikou přes chlorid sodný se dostáváme zpět k Vašemu domácímu bazénu a bazénové vodě. Zastavme se ještě na okamžik u zmíněné sloučeniny sodíku a chloru, protože u bazénů, vybavených tzv. salinizační jednotkou, hraje právě chlorid sodný klíčovou roli při úpravě bazénové vody. Sůl se v definovaném množství (cca 5 kg na 1 m3 bazénové vody) aplikuje jednorázově (během koupací sezóny již jen průběžně doplňujete množství soli ekvivalentní objemu dopouštěné vody) do bazénové vody, kde se rozpustí a vytvoří solný roztok o koncentraci zhruba 7x nižší než v průměrné mořské vodě. O bazénových salinizačních jednotkách se někdy hovoří jako o způsobu úpravy bazénové vody bez chemie, ale to je poměrně zavádějící a ne úplně odpovídající pravdě. V salinizační jednotce dochází k elektrolýze solného roztoku a vznikající chlor se ve vodě následně rozpouští za vzniku chloridu, chlornanu nebo kyseliny chlorné (existence obou posledně jmenovaných forem závisí na hodnotě pH vody). V zásadě je tedy jedno, zda do bazénové vody dávkujete roztok chlornanu sodného ručně nebo pomocí automatického dávkovače nebo zda se chlornan sodný generuje elektrolýzou roztoku chloridu sodného přímo in situ v bazénu.
Další účinnou látkou v přípravcích bazénové chemie na bázi aktivního chloru, mimo anorganických chlornanů, je obvykle organicky vázaný aktivní chlor v podobě kyseliny trichlorizokyanurové nebo jejích solí. Tyto sloučeniny běžně tvoří chlorační složku bazénových chlorových tablet, ať už jen čistě chlorových nebo multifunkčních, nebo se používají k šokové chloraci bazénové vody v přípravcích typu Chlor šok. Aktivní vázaný chlor má oproti volnému chloru výhodu ve větší stabilitě a tedy delšímu působení v bazénové vodě, ke snižování koncentrace aktivního chloru v průběhu času dochází pomaleji.
Při dávkování přípravků bazénové chemie na bázi aktivního chloru – stejně jako u veškeré ostatní bazénové chemie – je třeba dodržovat při manipulaci a použití návod a pokyny výrobce. I když v oblasti provozování domácích bazénů v ČR neexistuje platná legislativa (na rozdíl od veřejných umělých koupališť), dávkování přípravků chlorové chemie výrobci obvykle uvádějí tak, aby byly v bazénové vodě dodržovány koncentrace, odpovídající Příloze č.8 k vyhlášce 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch.
Důvodem, proč se sloučeniny na bázi aktivního chloru používají k úpravě bazénové nebo pitné vody, jsou oxidační schopnosti chloru - dokáže spolehlivě eliminovat nežádoucí organické látky, přítomné ve vodě. Dalším plusem je relativně nízká cena, dostupnost a jednoduchost dávkování. Aplikace sloučenin aktivního chloru pro zabezpečení vody má ale bohužel také nevýhody, z nichž některé mohou být při praktické aplikaci zásadní. Případná úskalí použití chloru při úpravě vody na vodu pitnou jsou ve vodárenských technologiích samozřejmě respektována a základní zásadou je nepoužívat k výrobě vody pitné takový zdroj, který obsahuje větší koncentrace organických látek a kde je tedy riziko, že by mohlo dojít ke vzniku jejich nežádoucích chlorových derivátů. Obsah organických látek v pitné vodě i ve vodě bazénové veřejných umělých koupališť je samozřejmě legislativně limitován a problematika vzniku nežádoucích chlorových sloučenin je dále podrobně zkoumána.
Jednou z nejznámějších rizikových sloučenin chloru v bazénové vodě, upravované pomocí aktivního chloru, je trichloramin, jeden z anorganických chloraminů (dále existují monochloraminy a dichloraminy). Vznik chloraminů obecně je podmíněn vyšší koncentrací amoniakálního dusíku v bazénové vodě. V bazénových vodách vzniká trichloramin primárně chlorací močoviny, jejímž zdrojem jsou sami plavci – jejich moč a pot. Trichloramin přechází z bazénové vody do ovzduší a je příčinou typického „chlorového“ pachu, dobře známého hlavně z krytých hal umělých koupališť. Výhoda i nevýhoda trichloraminu spočívá ve skutečnosti, že je člověkem poměrně lehce smyslově postižitelný (již od koncentrace 0,02 mg/m3 vzduchu).
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje jako limitní koncentraci trichloraminu 0,5 mg/m3 vzduchu. Hlavním důvodem stanovení limitní koncentrace trichloraminu v ovzduší krytých bazénů umělých koupališť je podezření, že může při dlouhodobé expozici (zaměstnanci koupališť, sportovní plavci) způsobovat chronickou bronchitidu nebo poškozením plicního epitelu iniciovat vznik astmatu. Výzkum problematiky výskytu a působení chloraminů ve vodách a ovzduší krytých bazénů umělých koupališť stále probíhá, nicméně jednou z cest minimalizace vzniku trichloraminu v bazénové vodě je zcela nepochybně důsledné dodržování hygieny a používání toalety a sprchy vždy před vstupem do bazénu.
ZAJÍMÁ VÁS BEZCHLOROVÁ BAZÉNOVÁ CHEMIE? VYZKOUŠEJTE NAŠE PŘÍPRAVKY:
Základní pravidlo pro udržování optimální kvality vody v domácích bazénech je zcela totožné – důsledné dodržování hygieny před vstupem do bazénu (návštěva toalety, sprcha), v případě zastřešených domácích bazénů je velmi důležité důkladné a pravidelné větrání. Vzhledem k tomu, že domácí bazény jsou obvykle plněny buď vodou pitnou, nebo vodou z podzemního zdroje, lze v plnící vodě předpokládat spíše nižší obsah organických látek i amoniakálního dusíku. Nicméně vnos těchto látek do bazénové vody z pokožky (pot, kosmetické a opalovací přípravky) a produktů metabolismu (moč) plavců už zanedbatelný být nemusí, a právě proto je dodržování hygieny při využívání domácího bazénu tak důležité.
Chlornan sodný – nejpoužívanější sloučenina aktivního chloru v technologiích úpravy pitných vod a bazénových vod umělých koupališť - má za sebou desítky let úspěšné a účinné aplikace pod přísným legislativním dozorem předpisů, vztahujících se k úpravám zmiňovaných druhů vod. Démonizace přípravků bazénové chemie na bázi aktivního chloru, používaných v souladu s pokyny výrobce pro úpravu bazénové vody, není na místě – jedná se o desetiletími prověřený a v bazénech umělých koupališť běžně používaný způsob zabezpečení kvality bazénové vody. Chemismus aktivního chloru ve vodách je dlouhodobě zkoumán a dobře znám, včetně problematiky vzniku a výskytu nežádoucích chlorových anorganických i organických sloučenin v pitných či bazénových vodách.
POTŘEBUJETE RYCHLE ZBAVIT BAZÉN ŘAS? ZKUSTE CHLOR ŠOK.
Nekritické přejímání rozmanitých sloučenin z oblasti dezinfekce povrchů a ploch a jejich následná aplikace do bazénové vody domácích bazénů, podporovaná masivní reklamou jako převratný způsob zabezpečení bazénové vody bez „jedovatého“ chloru, nicméně bez relevantních informací o principu jejich působení v bazénové vodě či po vstupu do těl koupajících se alimentární cestou („napití se“ bazénové vody v průběhu vodních radovánek), by mělo být vždy doprovázeno zdravou opatrností – to nejmenší, co můžete pro sebe a svůj bazén udělat, je trvání na sdělení podrobných informací o podstatě působení dané sloučeniny a vhodnosti její aplikace pro údržbu bazénové vody.